Expozice: Reflexe krajiny a přírody

  • Výstava obrazů - malířství
Popis akce:

Jistě bychom mohli uvést řadu důvodů, proč se několik staletí umělci vrací k tradičnímu námětu, jakým je krajinomalba. Spojuje je inspirace přírodou a láska k ní, potřeba zachytit její prchavou krásu a poezii, poodhalit její tajemství a čistě výtvarným prostředky vyjádřit co v krajině vidí, cítí a prožívají. V expozici představujeme rozdílné přístupy ke krajině, odlišné výtvarné techniky, včetně kreseb a grafických listů. Tyto autorské kolekce, které jsou vytvořeny na papíře mohou být vystaveny krátkou dobu, proto bude část expozice v průběhu roku obměňována. Na počátku 19. století převládal romantický přístup ke krajině. Umělci byli okouzleni krásou a harmonií. Ve svých dílech vyjadřovali vznešené ideály, vyhledávali monumentální panoramata či pitoreskní detaily. Obrazy malovali v ateliéru, často podle kreseb a drobných studií, které vznikly v přírodě. Těmto krajinám sestaveným podle určitých schémat a předloh říkáme ideální. Snaha věrně zachytit přírodní prvky a zpřítomnit v obraze konkrétní denní dobu s přirozeným světlem vedla umělce k tomu, aby začali tvořit venku pod širým nebem. Generace impresionistů si uvědomila, že postupující slunce na obloze velmi rychle mění atmosféru v krajině včetně její barevnosti. Proto dřívější pečlivé modelování nahradila rychlými tahy štětcem. Barevnost jejich obrazů se díky dalším poznatkům prosvětlila a rozzářila. V přírodě objevili prostší náměty, malovali obyčejné rybníky, louky a zachytili krásu na první pohled nezajímavých motivů. S tímto novým přístupem se měnila i tradiční kompozice obrazů, založená na třech prostorových plánech. Divák přestal vnímat krajinu z odstupu a byl do ní bezprostředně vtahován. Spontánní rukopis, práce s nelomenou barvou, která není vázána na popis krajiny, dovolil malířům vyjádřit přesvědčivěji emoce a dramata, která v krajině vnímali. Pro následující generaci se stalo svébytnou uměleckou hodnotou malířské gesto a hmota nanesené barvy. Kompozice i barevnost abstraktních krajin se podřídila výtvarnému řádu a umělecká tvorba se vrátila z přírody do ateliéru. Pro mnoho abstraktních umělců však bylo nezbytné zůstat v kontaktu s přírodou, vnímat její tvary, barvy, cítit vůni hlíny, květin, trávy, slyšet štěbetání ptáků, chvění vánku. Vyjádřit například syrovost a nehostinnost opuštěných míst ale i další emoce, které je v krajině inspirovaly. Díky svojí citlivosti pro nás objevili krásu ve všednosti a každodennosti. Ukázali nám okolní svět jinak, tak jak jej sami vnímají a prožívají. Na první pohled opuštěné krajiny nebo nezajímavé přírodní motivy se změnily ve snové a imaginativní. Spirituální přístup ke krajině přivedl autory k novým námětům, jakými jsou například energie, proudění, či vnitřní světlo. Vytvořili proto nové formy a nalezli adekvátní způsoby jak výtvarně vyjádřit vztah člověka, přírody a vesmíru, tedy to, co je podstatou našeho bytí, co je věčné a neměnné. Vybraná díla a jejich autory spojuje obdiv k přírodě, touha objevovat její zákonitosti, úcta a pokora, ale i strach a obava. Přestože umělce zastoupené v této instalaci dělí staletí je jejich společné téma neobyčejně silné, aktuální a inspirující. Stálou expozici, kterou tvoří díla ze sbírek Východočeské galerie v Pardubicích, jsme věnovali námětu krajinomalby. Jejím cílem je seznámit veřejnost s rozmanitými přístupy umělců k tomuto tématu a přiblížit intimní proces tvorby. Proto jsme v rámci instalace vyčlenili prostor pro prezentaci autorských kolekcí kreseb a grafických listů.

Termín konání:
1.1.2022 (So) - 31.12.2022 (So)
Uzavřeno v termínech:
24.1.2022
31.1.2022
7.2.2022
14.2.2022
21.2.2022
28.2.2022
7.3.2022
14.3.2022
21.3.2022
28.3.2022
4.4.2022
11.4.2022
18.4.2022
25.4.2022
2.5.2022
9.5.2022
16.5.2022
23.5.2022
30.5.2022
6.6.2022
13.6.2022
20.6.2022
27.6.2022
4.7.2022
11.7.2022
18.7.2022
25.7.2022
1.8.2022
8.8.2022
15.8.2022
22.8.2022
29.8.2022
5.9.2022
12.9.2022
19.9.2022
26.9.2022
3.10.2022
10.10.2022
17.10.2022
24.10.2022
31.10.2022
7.11.2022
14.11.2022
21.11.2022
28.11.2022
5.12.2022
12.12.2022
19.12.2022
26.12.2022
Typ akce:
  • Výstavy
Místo konání:
Východočeská galerie v Pardubicích - zámek
Zámek č. 3
Pardubice
Web:
vcg.cz/cs/vystavy/reflexe-krajiny-a-prirody
Popis akce:

Jistě bychom mohli uvést řadu důvodů, proč se několik staletí umělci vrací k tradičnímu námětu, jakým je krajinomalba. Spojuje je inspirace přírodou a láska k ní, potřeba zachytit její prchavou krásu a poezii, poodhalit její tajemství a čistě výtvarným prostředky vyjádřit co v krajině vidí, cítí a prožívají. V expozici představujeme rozdílné přístupy ke krajině, odlišné výtvarné techniky, včetně kreseb a grafických listů. Tyto autorské kolekce, které jsou vytvořeny na papíře mohou být vystaveny krátkou dobu, proto bude část expozice v průběhu roku obměňována. Na počátku 19. století převládal romantický přístup ke krajině. Umělci byli okouzleni krásou a harmonií. Ve svých dílech vyjadřovali vznešené ideály, vyhledávali monumentální panoramata či pitoreskní detaily. Obrazy malovali v ateliéru, často podle kreseb a drobných studií, které vznikly v přírodě. Těmto krajinám sestaveným podle určitých schémat a předloh říkáme ideální. Snaha věrně zachytit přírodní prvky a zpřítomnit v obraze konkrétní denní dobu s přirozeným světlem vedla umělce k tomu, aby začali tvořit venku pod širým nebem. Generace impresionistů si uvědomila, že postupující slunce na obloze velmi rychle mění atmosféru v krajině včetně její barevnosti. Proto dřívější pečlivé modelování nahradila rychlými tahy štětcem. Barevnost jejich obrazů se díky dalším poznatkům prosvětlila a rozzářila. V přírodě objevili prostší náměty, malovali obyčejné rybníky, louky a zachytili krásu na první pohled nezajímavých motivů. S tímto novým přístupem se měnila i tradiční kompozice obrazů, založená na třech prostorových plánech. Divák přestal vnímat krajinu z odstupu a byl do ní bezprostředně vtahován. Spontánní rukopis, práce s nelomenou barvou, která není vázána na popis krajiny, dovolil malířům vyjádřit přesvědčivěji emoce a dramata, která v krajině vnímali. Pro následující generaci se stalo svébytnou uměleckou hodnotou malířské gesto a hmota nanesené barvy. Kompozice i barevnost abstraktních krajin se podřídila výtvarnému řádu a umělecká tvorba se vrátila z přírody do ateliéru. Pro mnoho abstraktních umělců však bylo nezbytné zůstat v kontaktu s přírodou, vnímat její tvary, barvy, cítit vůni hlíny, květin, trávy, slyšet štěbetání ptáků, chvění vánku. Vyjádřit například syrovost a nehostinnost opuštěných míst ale i další emoce, které je v krajině inspirovaly. Díky svojí citlivosti pro nás objevili krásu ve všednosti a každodennosti. Ukázali nám okolní svět jinak, tak jak jej sami vnímají a prožívají. Na první pohled opuštěné krajiny nebo nezajímavé přírodní motivy se změnily ve snové a imaginativní. Spirituální přístup ke krajině přivedl autory k novým námětům, jakými jsou například energie, proudění, či vnitřní světlo. Vytvořili proto nové formy a nalezli adekvátní způsoby jak výtvarně vyjádřit vztah člověka, přírody a vesmíru, tedy to, co je podstatou našeho bytí, co je věčné a neměnné. Vybraná díla a jejich autory spojuje obdiv k přírodě, touha objevovat její zákonitosti, úcta a pokora, ale i strach a obava. Přestože umělce zastoupené v této instalaci dělí staletí je jejich společné téma neobyčejně silné, aktuální a inspirující. Stálou expozici, kterou tvoří díla ze sbírek Východočeské galerie v Pardubicích, jsme věnovali námětu krajinomalby. Jejím cílem je seznámit veřejnost s rozmanitými přístupy umělců k tomuto tématu a přiblížit intimní proces tvorby. Proto jsme v rámci instalace vyčlenili prostor pro prezentaci autorských kolekcí kreseb a grafických listů.

Organizátor:
Východočeská galerie - zámek
Informace jsou převzaty z portálu www.vychodni-cechy.info využívající databázi CZeCOT.