Popis akce:
Vidět beránka v bedně. Pochopit, co dělá člověka dobrým. Zachovat si nevinnost ve světě, který se opět (jako v době Antoina de Saint-Exuperyho) vymyká z kloubů. Cesta Malého prince na Zemi po návštěvách planetek 325 až 330 je pro nás důležitým mementem jak nezapadnout do vyjetých kolejí, jak vidět svět živý a opravdový.
Mladá autorka Markéta Oplištilová pro návštěvníky připravila ve výstavním prostoru Art Space Nov neobvyklý zážitek. Uvědomila si, že tvorba, tvořivost, hravost se rodí v hlavě a pozvala nás do naší vlastní hlavy. Tvarovaná bílá matérie zastupuje centrum myšlení, nápadů, úvah a posunů, ale je také jednou z planetek Malého prince, kterou by mohl navštívit. Dala jí jméno Planetka 331. Pro tvar se nechala inspirovat názvem galerie – Nov, měsíc, který je nový a pravděpodobně kulatý. Čistota bílé sádrové hmoty připomíná čistou nevinnost Malého prince, který už viděl tolik planet a tolik hloupých lidských strategií a přesto pořád chce vidět beránka a milovat růži.
Ve výstavě Planetka 331 autorka vybízí diváky k účasti, k participaci. Mohou s výstavou a ve výstavě pracovat, měnit ji, narušovat hmotu vrypy, tužkou nebo stříháním. Tentokrát se můžeme stát spolutvůrci, ať už se považujeme za umělce, či nikoli. Markéta Oplištilová (1992) pochází z Pardubického kraje, přesněji z České Kamenice nedaleko Poličky. Studovala na pražské Střední škole umělecko-průmyslové na Žižkové náměstí obor Konstrukce a tvorba nábytku a interiéru. Je absolventkou Ateliéru sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze vedeného Dominikem Langem a Edith Jeřábkovou. Studovala také obor Přírodní materiály na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem. Absolvovala stáže na Accademia di Belle Arti di Firenze v Itálii, na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně a na College of Art University v Edinburgu ve Skotsku. Je autorkou Památníku obětem výstavby závodu v Litvínově-Záluží (2015). S oblibou proměňuje výstavní prostory. Například při Ceně Exit 2015 v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem zkopírovala a prodloužila impozantní dřevěný strop galerie, který zásadně ovlivňuje atmosféru místa. Její strop se zvedal od podlahy a dovolil divákovi se dotknout skutečného stropu místnosti, kam nikdo běžně nedosáhne.
Markéta Oplištilová má v sobě Malého prince neobvykle mnoho. Ve své tvorbě vytváří prostor pro spolupráci s návštěvníky, cestu skrze proměnu daného, cestu k vlastnímu jádru tvořivosti, do vlastní hlavy. Cílem její práce není zvládnout a zabydlet prostor, ale tak jako Malý princ: nechat nás hledat vztah k sobě samému, k vlastním kořenům, času, přírodním cyklům nebo prostoru, v němž se pohybujeme. Výstava je neobvykle velmi přístupná dětem i dospělým.
